Cambridgeská teorie poptávky po penězích
5.3. Cambridgeská teorie poptávky po penězích
Je důchodovou verzí kvantitativní teorie peněz
Vychází z Marshallovy teorie poptávky po penězích.
Na rozdíl od Fischerovy rovnice neuvažuje reálné transakce, ale reálný důchod a zjišťuje, jak velkou část důchodu chtějí ekonomické subjekty držet ve formě peněz ( poptávka po penězích ). Závěrem je, že tento podíl je konstantní.
Cambridgeská rovnice má tvar:
Md = kPY
Kde Y je reálný důchod, PY je nominální důchod.
k je tzv. Cambridgeská konstanta , která je dle Marshalla, stejně jako transakční rychlost peněz, determinována technologicky. Je to ta část důchodu, kterou chtějí ekonomické subjekt držet ve formě peněz.
!!!! k závisí nepřímo úměrně na úrokové míře a přímo úměrně na bohatství. !!!!
5.4. Srovnání Fischerovy a Cambridgeské rovnice
Za předpokladu rovnosti T a Y platí:
Vt resp. Vy= 1 / k
Zlomek 1/k se nazývá nikoli transakční, ale důchodovou rychlostí oběhu peněz.
A proto se Cambridgeská teorie nazývá důchodovou verzí kvantitativní teorie peněz.
Rozdíl mezi teoriemi je v tom, že Vt je stabilní, kdežto k je nestabilní a závisí na úrokové míře a bohatství.
A při rovnováze na trhu tedy také platí:
Ms = kPY
Kdy nabídka je exogenní veličina a poptávka se jí přizpůsobuje působením tržního mechanismu. ( přímý nebo nepřímý převodový mechanismus ).
5.4.1. Přímý převodový mechanismus
při MS je větší něž MD jsou pen. zůstatky vyšší než požadované, což vede k jejich útratě za nákup zboží, tím se zvednou ceny, čímž vzroste MD
5.4.2. Nepřímý převodový mechanismus
při MS>MD klesá IR, tím roste I, tím rostou ceny inv. a spotř. zboží, tím roste MD
