Baumol – Tobinův model

5.7. Baumol – Tobinův model
příjem subjektu na počátku období, výdaje po celé období
možnost držby alt. aktiva (O), které se v nutném případě prodá – při držbě pouze peněz vznik nákladů obět. příležitosti, při držbě více obligací vznik transakčních nákladů při nákupu a prodeji – snaha o optimalizaci portfolia z hlediska nákladů
5.8. Tobinův model spekulativní poptávky
Je speciální teorií portfolia. Uvažuje pouze dvě aktiva – peníze a dluhopisy.
Ekonomický subjekt drží obě aktiva v takovém poměru aby složení rizika a výnosnosti bylo co nejpříznivější.
transakční poptávka v rozvinutém bankovním systému může záviset na IR a na výši nákladů na konverzi peněz a CP
Aplikace teorie portfolia – na rozdíl od Keynese, který předokládal, že lidé drží buď peníze nebo obligace, Tobin zavádí do modelu možnost držení obojího v optimálním poměru, který závisí na riziku držby obligací a úrokové míře.
5.9. Citlivost poptávky po penězích
nutno objasnit, zda cambridgeská konstanta je skutečně konstantou, či jestli se dá její pohyb předvídat
závislost k na stabilitě VT a stabilitě poměru a = T / Py
% k = % a – % VT
Keynes a Tobin – poptávka po penězích není příliš stabilní, neboť transakční rychlost peněz je citlivá na změny IR
Marx – poptávka po penězích roste v obdobích hospodářských potíží ( nedůvěra v banky apod. )
Marshall – určitá nestabilita cambridgeské konstanty je zapříčiněna změnami očekávané míry inflace
Fisher – změny cambridgeské konstanty pouze dlouhodobě a předvídatelně vlivem tech. pokroku
Friedman – nepředpokládá větší vliv pohybu IR na poptávku po penězích, neboť IR se hýbe synchronně u běžných depozit, obligací i akcií;
MD bude stabilní také proto, že se odvíjí od permanentního důchodu; jediná veličina, která má na MD vliv je bohatství W
podle ekonometrických měření v 50. a 60. letech činí úroková elesticita poptávky v dlouhém období -0,7 a v krátkém období -0,15