Státní rozpočet z hlediska
6.2.1. Státní rozpočet z hlediska:
• ekonomického je to nástroj hospodářské politiky vlády
• účetního je to finanční bilance příjmů a výdajů
• právního je to zákon
• časového je to finanční plán objemu a struktury příjmů a výdajů
rozdělení rozpočtu – běžné ( týkající se daného období ) a kapitálové položky, řádné a mimořádné položky
rozpočtové období – většinou kalendářní rok
rozpočtové zásady:
• každoroční sestavování a schvalování rozpočtu
• reálnost a pravdivost rozpočtu
• úplnost a jednoznačnost rozpočtu
• dlouhodobá vyrovnanost rozpočtu
• publicita
6.3. Funkce SR:
• alokační – nejstarší fce SR. Alokace zdrojů prostřednictvím SR do produkce veř. statků netržního či polotržního charakteru. Náklady jsou kryty daněmi. Podíl na celkových výdajích vyspělých zemí 30 – 35%
• redistribuční – zmírnění důchodové a sociální nerovnosti, využívání teorie ekonomie blahobytu – sociální transfery. Krytí opět pomocí daní. Podíl na celkových výdajích 30 – 60 %, podíl roste. Redistribuce je zajišťována prostřednictvím:
1. Progresivních důchodových a majetkových daní
2. Transferů
3. Vyšší zdanění luxusního zboží, popř. dotace zboží pro slabší soc. vrstvy
• stabilizační – předcházení hosp. krizím, vyrovnání cykličnosti výroby – vládní nákupy a investice ( tj. stimulace AD, multiplik. mechanismus ). podíl na celk. výdajích státu 10 – 20 %, podíl klesá.
• hlavním faktorem dynamizace a stabilizace jsou daně ( progresivní důchodové daně – automatický vestavěný stabilizátor )
• cenou stabilizace jsou infl. tendence a narušování měn. stability – přechod od stimulace D ke stimulaci S pomocí nižších daní.
