Veřejné finance ve smíšené ekonomice

Základní principy ve: a) nenávratnosti
b) neekvivalence
c) nedobrovolnosti (vynucené)

Dvě roviny ekonomické analýzy ve: a) čistě finanční – vztah mezi příjmy a výdaji
b) reálné finanční – jak příjmy a výdaje působí na reálné ekonomické subjekty.

Tři fiskální funkce:
a) alokační – souvisí s veřejným zabezpečením veřejných statků.
– zajišťuje se: 1.) optimální poměr mezi P. S. a V. S.
2.) optimální množství a struktura V. S.
3.) efektivní rozdělení produkčních nákladů V. S. mezi spotřebitele
+ má otázka efektivní alokace V. S. význam? (je-li zde rozhodováno politickými procesy)
+ neoklasický ideál veřejných financí: mezní daň jedince = meznímu užitku ze spotřeby V.S.

b) redistribuční – dva fiskálně přerozdělovací nástroje: 1.) příjmové (daňové)
2.) výdajové – transfery (záměrně redistribuční charakter), dotace, subvence
Daňově transformační mechanismus: kombinuje – progresivní zdanění vysokých příjmů s nízkými dotacemi domácnostem s nízkými
– nebo zdanění luxusního zboží s dotacemi zboží pro obyvatele s nízkými příjmy.

c) stabilizační fiskální funkce – nástroje: 1.) měnové – povinné rezervy, diskontní sazba, operace na volném trhu
2.) fiskální – veřejné výdaje, veřejné příjmy, změny v úrovni deficitu, způsob financování deficitu
!!! Pozor: nekonzistence těchto funkcí – důležité je uspořádání priorit.