Jednomyslné hlasování
v tomto případě je nutné, aby všichni zúčastnění s rozhodnutím souhlasili
tím je znemožněno, aby se jednalo o redistribuční rozhodnutí – musí to být vždy parektoefektivní rozhodnutí
je možné, že jeden člověk, nebo skupina bude bonovat přijetí rozhodnotí
může dojít i k případu vydírání jedincem – časové prodlení
Většinové pravidlo
stačí nadpoloviční většina zúčastněných
vede k redistribučním rozhodnutím
tzv. kvalifikovaná většina – pro přijetí důležitých zákonů (u nás asi 3/5 voličů)
J. A. de Condorcet (18. stol.)
hlasovací paradox
1.) můžou vznikat pauzy při uplatnění většinového pravidla
2.) když se hlasuje o více než 2 pravidlech, minimálně o třech
3.) pouze tehdy, když se vyskytne nestandardní volič s preferencí – to znamená , že nelze dosáhnout většiny hlasů pro jeden projekt oproti ostatním návrhům
Arrowova věta (zákon nemožnosti
neexistuje žádná hlasovací metoda na principu většinového pravidla, která nezávisí na jednotném pořádku, zaručuje efektivnost, respektuje individuální preference
Pluralitní hlasování
každý ze zúčastněných voličů si musí uspořádat své preference a dát na +. místo jednu variantu, na 2. místo další atd.
součet všech variant – vítězí, ta která má nejvíce 1. míst
