Úroková míra

– problémy: proč v různých ekonomikách jsou různé, proč mají různé banky různé IR (problém úrokové struktury) 1) různá IR v různých ekonomikách: – neoklasický model – úroková míra vyrovnává S a I – investice – popt. po volných fin. zdrojích, IR říká, co bude stát investice při půjčce – čím větší IR, tím menší I -> menší popt. po I -> menší objem celk. investic – inv. funkce je za stabilní inflace – rovnovážná veličina – bezriziková IR vyrovnává S a I – vedoucí teorie 19., 20. století – teorie zápůjční fondy – existuje suma, která se zapůjčuje – přebírá neoklasickou, ale posouvá jí – předpokládá existenci peněz – S, D může ovlivnit velikost IR – rovnovážná veličina – vyrovnává objem prostředků S, D – nabídka zápůjčních fondů – S domácností, nabídka přírůstku pen. zásob (delta M v čas. období) – nabídka roste s úspory, delta M nabídky je nezávislý na IR – o delta M rozhoduje CB – graf: X=IR, Y=I, delta M^s; dole konstantní delta M^s (IR), půlka pozit. paraboly S (IR) a součet je NZF (nabídka záp. fondů) – za předpokladu konst. inflace – poptávka po záp. fondech – I firem, poptávka po růstu delta M – roste IR, klesá objem popt. po ZF -> klesá objem I -> klesá popt. po delta M – graf: X=IR, Y=I, delta M^d; klasická hyperbola poptávky – jedna pro I (IR), druhá pro delta M^d (IR) a součtem vzniká PZF – rovnovážná veličina – graf – protíná se NZF a PZF v IR^* – 20. léta 20. st. – tvůrce: Švédský ekonom K. Wichsell – používá tokové veličiny – teorie preference likvidity – tvůrce: J.M.Keynes (20. st.) – polovina 30. let – předpokládá, že IR je tvořena na trhu peněz – rovnovážná veličina – vyrovnává S, D po zásobě peněz – stavová veličina – nabídková strana: je dána nabídka pen. zásoby – nezávislá na IR -> horiz. graf M^s – popt. strana – fce negativně závislá na IR – ovlivňuje výnosnost alt. aktiv oproti hotovosti – omezuje se M^d – graf: X=IR, Y=M^d; klasická hyperbola poptávky M^d (IR) – rovnovážná IR: průnik dvou grafů – všechny tyto teorie nejsou výpočetní – úvaha o působení faktorů – IR^* je nominální – vyjadřuje velikost výnosů a nákladů na investice; problém je, že neříká, zda je opravdu výhodné spořit, neříká nic o kupní síle peněz v budoucnu (kvůli proměnlivé P) – reálná IR – poskytuje informaci o poklesu nebo růstu kupní síly úspor v době investice – Fischerova rovnice: (1+IRn) = (1+IRr)*(1+pí) – pokud je IRr záporná -> klesají úspory – pozitivní reálný úrokový výnos – když IRn>pí – pokud roste pí, roste IR