Peníze

– (teoretická def.) = jako peníze může vystupovat kterýkoliv statek (aktivum), který je všeobecně přijímán při nákupu zboží a služeb, a který je všeobecně přijímán při vzniku a úhradě dluhu – (empirická def.) = praktický produkt NB vychází z toho, že dnes převažují bezhotovostní peníze, stírají se rozdíly mezi skutečnými penězi a FI, který není běžně přijímán při úhradě výrobků a služeb, některá aktiva můžeme chápat jako 100% peníze, některá jako 80% – míra (použitelnosti) likvidity, za peníze lze obecně chápat taková fin. aktiva, která jsou schopna vysvětlit a ovlivnit vývoj zákl. nebo klíčových ekon. proměn = míra inflace – část uspoří (investuje), část spotřebuje na trhu výrobků a služeb – statek, který je jak na trhu výrobků a služeb, tak na FT – historicky se trhy peněz nemění – čím bohatší společnost, tím více úspor tvoří – součást směny – předcházela jim naturální směna, pak směna dvou statků, z nichž jeden jsou peníze – barterový obchod – vývoj od naturální směny k penězům: – NS je pracná, nákladná, fyzické setkání – nemohla stačit vývoji společnosti – postupně objeveny směnitelné statky (za cokoliv) – statky s přímou upotřebitelností hrály úlohu peněz + byly upotřebovány sami o sobě – nepraktičnost, nedělitelnost, životnost – mince (stříbrné, zlaté) – mohlo se roztavit – statky s nepřímou upotřebitelností – už jen jako platidlo – papírové bankovky – (nově) bezhotovostní peníze – samovolné použití, vývoj – peníze ovlivňují ekon. proměnné – CB nazývá peníze měnovými agregáty – hyperinflace – inflace roste hooodně moc -> střední vrstva přišla o všechny úspory Měnové agregáty (určuje CB): M1 = hotovostní oběživo + BÚ (vklady veřejnosti u dom. bank) = 100% peníze M2 = M1 + úsporové vklady + termínované vklady -> klesá likvidita M3 = M2 + cizoměnové vklady u dom. bank M4 = M3 + CP – krátkodobé (např. SPP) M5 = M4 + ost. CP = široké peníze (!ne! majetkové CP) V ČR: M1 = HO + BÚ M2 = M1 + ÚV + TV + CV (cizoměnové vklady) M3 = M2 + krátkodobé CP – čím širší pen. agregát používáme, tím lépe vysvětlujeme chování makroekon. proměnných – čím širší pen. agregát CB používala, tím méně ho byla schopna řídit