Vývoj emise peněz a peněžního oběhu

Vývoj emise peněz a peněžního oběhu
Fáze:
1) Emise a oběh mincí z drahých kovů
existoval emisní monopol – výsadní právo emitovat mince do oběhu měl panovník;
monometalismus – mince z jednoho kovu v oběhu, bimetalismus – mince z 2 kovů (zlato, stříbro).
šlo o stabilní systém, ve kterém se skutečné množství peněz rovnalo potřebnému množství (MS = MP), neexistovaly inflační tlaky – podmínky pro splnění – vysoké náklady na těžbu a ražbu mincí, stabilní hodnota.
další vývoj – emise neplnohodnotných mincí (menší podíl drahých kovů – malý prostor pro inflaci)
2) Emise a oběh papírových státovek
– na krytí mimořádných výdajů a státních deficitů
– slib panovníka vyměnit po určité době za drahý kov
– použití na neproduktivní výdaje – pak nebylo na splacení – často emise končila vyhlášením neplatnosti státovek)
– byly doprovázeny nuceným kurzem – lidé museli akceptovat státovky pod hrozbou vysokými tresty.
Vznikala situace MS>MP.
dnes – zákaz používání státovek na krytí deficitu státního rozpočtu (státovky se vyskytují již jen symbolicky, u nás ani to)
3) Emise a oběh klasických bankovek
zvyšovalo se množství transakcí, doba placení se lišila od doby prodeje – vznikaly obchodní bankovky – závazek splatit za určitou dobu obchodní bankovky (směnky) – začaly být využívány jako forma peněz, dalo se jimi platit,
systém byl ale chaotický, bylo mnoho různých bankovek od různých emitentů.

A Rozvaha komerční banky P
vlastní zlato emitované vlastní
odkoupené zlato bankovky

odkoupené další
obch. směnky vlastní bankovky

Klasické bankovky – byly to v zásadě směnky dané banky – závazek banky kdykoli zpět směnku vyplatit zlatem a stříbrem.
Výhody systému bankovek:
vydávala je banka, větší jistota zaplacení, byly emitovány v různých nominálních hodnotách (naopak směnky byly na pevnou částku).
Banky odkupovaly směnky – srážely si diskont (vlastní zisk) a v době splatnosti inkasovaly směnnou částku. Bankovky byly částečně kryty zlatem – kovové krytí – a částečně směnkami – směnné krytí.
Nevýhody se uplatnili v krizích, válkách v dobách nejistoty apod. – velká snaha vybírat zlato – bankovky ale nebyly plně kryty – docházelo ke krachům bank.
Dalším problémem pro krytí bankovek bylo zavedení úvěru – banky mohly emitovat jakékoli množství bankovek riziko inflace; více druhů bankovek – v podstatě byly platné jen v určitém regionu – kde byl emitent všeobecně uznáván.
4) Centralizace emise bankovek
– státy zakázaly bankám emitovat vlastní bankovky
– emisní monopol – 1. trvalý – Bank of England (1844-45)- „Peel“ové zákony.
– V ČR je dnes emisní monopol v rukou České Národní Banky (ČNB).