Příčiny růstu veřejného dluhu

14.2. Příčiny růstu veřejného dluhu
objem veř. dluhu – roste jak absolutně, tak relativně
měření pomocí relat. váhy veř. dluhu na produktu – D/HDP
14.2.1. Faktory ovlivňující relat. váhu veř. dluhu v daném roce – D1/ HDP1
• výchozí hodnota určující míru zděděné zátěže
• velikost primárního deficitu
• míra monetizace deficitu resp. dluhu
• poměr reál. IR (r) a tempa růstu reál. HDP (q), což vyjadřuje relativní vliv úroků z veř. dluhu.
Pro souhrnný vliv všech faktorů na podíl VD/HDP platí následující rovnice:
D1/ HDP1 = (D0/ HDP0)R0 + PD/HDP1 – dM/HDP1
kde Rt = (1+r) / (1+q) , dM vyjadřuje monetizaci
převyšuje-li úrok. míra tempo růstu HDP, zvýšené úroky způsobí růst podílu dluhu na HDP i při nulovém prim. deficitu!!!!!!!!!!!!!
domácí dluhová past – reálná úrok. míra vyšší než tempo růstu HDP je postačující podmínkou pro růst podílu veř. dluhu na HDP dokonce i při vyrovnaném či přebytkovém primárním rozpočtu.
14.3. Důsledky veř. dluhu:
rozpočtové – disbalance SR, tendence k deficitu v budoucím období
dochází k propojení rozpočtového a dluhového problému, jež vede k trvalým rozpočtovým deficitům
fiskální – roste jak podíl objemu veř. dluhu na HDP, tak podíl úroků z veř. dluhu ve veř. výdajích
podíl veř. dluhu na HDP roste i při vyrovnaném a přebyt. rozpočtu a také při oslabení ostatních neg. exogenních faktorů
zužuje se prostor pro aktivní vládní fisk. politiku – tlak na omezení podílu veř. dluhu na HDP
primární deficit – používá se pro hodnocení vládní fiskální politiky. Na výdajové stránce rozpočtu se nepočítají úroky z veřejného dluhu. V posledních letech se všude jeho schodek snižuje, nicméně podíl veř. dluhu na HDP neklesá
úroky z čistého dluhu v OECD – průměrně asi 6%
velká setrvačnost – obzvláště viditelné u rozvojových zemí (G15 asi 7%)