DAŇOVÉ PRINCIPY
11. DAŇOVÉ PRINCIPY.
11.1. Charakteristika
proměnlivé v průběhu času
nutno určit pro daň. systém jako celek
obtíže: principů je mnoho, některé se popírají, nutno stanovit jeden princip jako nosný
nedůslednost při používání jednotného pojmového aparátu a obsahová nejednoznačnost
11.2. Daňové principy ( kánony ) dle A. Smithe
• všeobecnost
• výhodnost úhrady
• určitost
• plat. schopnost
• minimalizace nákladů na správu
v současnosti – kompromis mezi spravedlností a efektivitou
11.2.1. Spravedlnost
– nutno definovat kritéria spravedlnosti:
• zásada užitku – jedinec má platit tolik, jaký má užitek, nelze realizovat v praxi, protože nezabezpečuje redistribuční fci
• zásada schopnosti – má se platit , kolik mohu, zabezpečuje redistribuční fci
vertikální spravedlnost – poplatník s větší plat. kapacitou má platit více ( problémy o kolik, jaký průběh progrese aj.)
horizontální spravedlnost – poplatníci se stejnou plat. schopností mají platit stejně (problém měřitelnosti), platební schopnost je vícerozměrné kriterium
11.2.2. Efektivnost
vliv daní na ekon. chování subjektů – nutnost minimalizace distorzních ( rušivých ) vlivů na ceny, distorzní účinky – téměř všechny daně
výše nákladů na správu – jak náklady státu, tak náklady poplatníka (mnohem vyšší)
celk. daň. břemeno = daň + admin. náklady + dodat. daň. břemeno
snížení důchodu (hledání opt. oblasti aktivity)
dodat. daň. břemeno (ztráta času, menší pohodlí…)