Mohou vzniknout i drobné ústavy vzniklé na vzájemnostním principu

Mohou vzniknout i drobné ústavy vzniklé na vzájemnostním principu – tzv. družstevní záložny. Jde většinou o zabezpečení finančních potřeb svých členů. Členové mají poměrné právo podílet se na řízení družstva. Mají zvláštní úpravu a regulaci, nejsou na ně kladeny požadavky jako na banky (nejsou bankou dle zákona), ani nejsou kryty systémem pojištění vkladů který kryje vklady v bankách a stavebních spořitelnách. Další možnou podobou banky, která se může vyvinout, je investiční banka – taková se zaměřuje pouze na činnosti investičního charakteru – obchodování s cennými papíry, zprostředkování emise, správa portfolia – jsou běžné v systémech odděleného bankovnictví. V praxi ČR je běžné, že velké univerzální banky mají dceřinné společnosti, které provádějí stavební spoření, hypotéční úvěrování, leasing apod.
Dále lze uvést instituci typu rozvojová banka – v ČR: Českomoravská záruční a rozvojová banka (měla pomáhat podnikatelům a municipalitám – poskytování záruk, úvěrů na financování rozvoje). Banka pro exportní a importní operace (exim) – Česká exportní banka – podpora vývozu, zaručuje se českým vývozcům za to, že jim zahraniční podnikatelé splatí pohledávky. S rozvojem technologií se objevují direct banky – banky, které jsou pouze na internetu a tím šetří náklady kamenných poboček. Ukazují se však problémy s tím, že někteří klienti potřebují i kamennou pobočku, zvláště k navázání prvního kontaktu. Je důležitý i marketing a vzbuzení důvěry – e-banka.
Následkem vývoje je české bankovní prostředí silně oligopolizované, koncentrované, v rukou zahraničního kapitálu, není zde příliš mnoho menších či specializovaných subjektů – rozhodující část tvoří univerzální banky.