Další nástroje dělení rizik
Další nástroje dělení rizik:
Pojišťovací pooly – sdružení pojistitelů ke krytí velkých rizik – též když neexistuje relevantní statistika. Všichni dávají své smlouvy na jednu hromadu, vzniká tak větší pojistný kmen, který spravují dohromady, o zisky a ztráty se dělí. (např. atomový pool, pool pro záruky na úpadek cest. kanceláří, v zahr. použ. pro leteckou dopravu, terorismus či přír. katastrofy).
Finanční zajištění – ochrana bilancí pojišťoven – cokoli ohrožuje jejich hospodaření. Ochrana před cykličností zajistných trhů. Tyto smlouvy jsou dlouhodobé. Vyhlazuje výkyvy. Pomoc opravdu jen tehdy když pojišťovna přestane zvládat.
– smlouvy retrospektivní – předmětem jsou minulá období (hrazeno je jednorázové zajistné a pojišťovna dostává pravidelně částky, je to jako spoření)
– prospektivní – zabývají se budoucností (náklady na uzav. nových poj. smluv..)
Soupojištění – dělí se o jedno riziko více pojistitelů. Buď i navenek vůči klientovi, nebo skrytě kdy vůči klientovi vystupuje jeden z nich. Stanoveno procentem rizika které jednotliví pojistitelé kryjí.
Když nestačí zajištění – aneb obrovské katastrofy. Problémy pojišťoven a zajišťoven. Určitým řešením je buď záruka státu (aby nebylo vyloučeno z krytí úplně – pojišťovny jsou komerční subjekty). Nebo nabídnout riziko na fin. trzích –tzv. Cat bondy (katastrofické dluhopisy). Velký výnos ale riziko že v příp. nastání události nedostanu žádný výnos, nebo dokonce přijdu i o část jistiny.
Vztah pojistitele a zajišťovacího subjektu je takový, že obchody se zákazníky obstarává pojistitel (zajistitel by bez něj nic neměl), proto často platí zajistitel pojistiteli provizi z pojistného, takže je pro něj zajištění levnější.
