Podstata, struktura a klasifikace veřejných výdajů:

Výdaje určují:
 hlavně rozsah veřejného sektoru
 proporce mezi veřejným a privátním sektorem a pod.
 vliv na HDP

Hlavní problémy:
1. Co zahrnují (podstata)?
2. Na co je vynaložit?
3. Jaký optimální objem?
4. Z jakých zdrojů je krýt?
5. Jaké jsou důsledky těchto veřejných výdajů? (efektivnost)

Různé pojmy:
PUBLIC EXPENDITURE – veřejné výdaje
CENTRAL GOVERNMENT EXPENDITURE – centrální rozpočet
GENERAL GOVERNMENT EXPENDITURE – rozpočty na všech stupních
VÝDAJE MIMOROZPOČTOVÝCH FONDů – v ČR 5 fondů
TAX EXPENDITURE – daňové výdaje

Veřejné výdaje jsou charakterizovány hlavně 3 vlastnostmi:
 neekvivalence
 nedobrovolnost
 nenávratnost

Veřejné výdaje:
a) vládní výdaje (G) „ujídající“
b) transfery (Tr) „neujídající“ – jednosměrný pohyb od státního rozpočtu k různým subjektům

C + I – spotřeba + investice = transfery (zprostředkovaně)
NX – čisté vývozy (saldo)
V.V. = G + Tr
G = CG + IG
CG – vládní spotřeba
IG – vládní investice

Rozpočtové omezení vlády: P = T + TN + GZ + Ci
T – daňové příjmy
TN – nedaňové příjmy (dávky, cla, pokuty..) (T + TN – tvoří 80% státních příjmů)
GZ – mezinárodní dary, pomoc vlády nižším stupňům státní správy
Ci – kapitálové příjmy rozpočtu (převody od stavu „stock“ do stavu „flow“)
 omezeno tím, kolik je ekonomicky možné a politicky průchozí vybrat na daních
Rozpočtová klasifikace:
MMF – mezinárodní měnový fond
1. Členění podle účelu (funkční) – podle toho, kam tyto výdaje směřují
2. ekonomická – a) běžné – za zboží a služby
úrokové platby
subvence
transfery
3. kriteriem je ekonomický charakter vládní transakce
a) příjmy X platby
b) nesplatitelné X splatitelné
c) návratné X nenávratné
d) běžné X kapitálové