Fiskální politika

1.) Vymezení pojmu:
 každá politika = regulace vztahů

Fiskální politika:
 jeden z nástrojů uplatňování vládní politiky
 od ostatních druhů politiky se odlišuje specifickými nástroji, které má k dispozici
 u nás pojmová nevyjasněnost – fiskální politika (fiscal policy) = rozpočtová politika (budgetazy policy) (viz učebnice)
 fiskální politika se snaží napomoct dosažení makroekonomických veličin – určitého stupně ekonomického růstu a určité míry zaměstnanosti

Základní nástroje fiskální politiky:
 operace na příjmové a výdajové straně veřejných rozpočtů
 způsoby, které vláda může a nemusí považovat za vhodné
 operace související s rozpočtovým saldem

Rozpočtová politika:
 řeší alokační a redistribuční funkce

Fiskální politika:
 řeší stabilizační funkce

2.) Fiskální expanze a fiskální restrikce:

Fiskální expanze:
Y = c + i + g + n*x kde:
c..soukromá spotřeba – závisí na mezním sklonu ke spotřebě
i…soukromé investice – závisí na úrokové míře
g…vládní výdaje – závisí na vládě

a) přímo: růstem vládních výdajů
b) nepřímo: zvýšením soukromé spotřeby v důsledku snížení daní, není dáno přímo – projevuje se to přes mezní sklon ke spotřebě
v roce 1992 – váha g na y = 7%
váha c na y = 60%

Fiskální politika odlišuje:
1.) výdaje od transferů ( g = tr)
2.) uvažuje tzv. čisté daně (t – tr)
např.
t = 100
výdaje = 100
z toho g = 50

i = 20
tr = 30
a) rozpočtově – příjmy = 100, výdaje = 100

b) fiskálně – čisté daně = t – tr = 100 – 30 = 70
výdaje = g = 50 + 20 = 70