Teorie likvidity:
1) Teorie likvidity – teorie zlatého bankovního pravidla, byla zformulována v pol. 19. Stol. Německým ekonomem OTTO HÜBNER. Je založena na sladění časového průběhu aktivních a pasivních operací.
2) Teorie likvidity – teorie obchodních úvěrů, vznikla na počátku 20. Stol., uplatňovala se hlavně v USA. Podle ni je banka likvidní, když má svá A v krátkodobých úvěrech.
3) Teorie likvidity – teorie přemístění, je teorií současnosti vedle dalších teorií a podle ní je banka likvidní, když může svá A prodat za hotové svým věřitelům.
4) Teorie likvidity – teorie očekávaného důchodu, je současná teorie, u které je likvidita banky založena na očekávaném důchodu z poskytnutých úvěrů, přičemž se příliš nezohledňuje zabezpečenost úvěrů.
5) Teorie likvidity – teorie řízení pasiv, je současná teorie, u které se teorie banky zakládá na získání dalších různých druhů zdrojů.
Rezervy:
V praxi si banky z důvodu likvidity vytváří rezervy, které odvrátí jejich nelikvidní stav a rezervy se člení na:
• Primární, tj. PMR a z pracovních rezerv, které nejsou povinné a banky si je můžou udržovat a to formou zůstatků na účtech u korespondenčních bank, PMR budou mít vyšší než kolik jim stanoví zákon.
