Keynesovská teorie
5.6. Keynesovská teorie
peníze jsou nevýnosové, likvidní a nerizikové aktivum – preference likvidity vede k jejich držbě, ačkoli nenesou žádný výnos.
motivy preference likvidity
• důchodový – důchody jsou vypláceny pouze jednou za čas, zatímco výdaje jsou nepřetržité – nutno držet hotovost či BÚ
• opatrnost – možnost nepředvídatelných výdajů ( výhodné koupě,nutné výdaje )
• spekulace – pokud subjekt očekává pokles IR, drží bohatství v obligacích ( růst jejich hodnoty ); při růstu IR drží peníze
5.6.1. Vysvětlení spekulativního motivu držby peněz
spekulativní MD (MD2) – čím nižší IR, tím více subjektů má „normální-přirozenou“ IR nad touto hodnotou, čímž roste MD; MD je kles. funkcí IR ( konvexní ), jestliže ekonomické subjekty očekávají pokles úrokové míry drží bohatství v dluhopisech a spekulativní poptávka po penězích je nulová.
transakční MD (MD1) – důchodová a opatrnostní poptávka, obě jsou funkcí důchodu.
celková MD MD = MD1+MD2 =Lf1(Yn) + L2(IR) = L (Yn, IR) , kde Ln označuje funkční závislost na něčem.
obdoba cambridgeské rovnice, v obou je nepřímá závislost na IR a přímá na Y
důch. rychlost v keyn. teorii – MD = L (Yn, IR) = k P Y = k Yn, protože platí: PY = Yn , kde nom. důchod Yn je konstantní..
Z rovnice vyjádříme důchodovou rychlost peněz 1/k a dostaneme:
VY = 1 / k = Yn / L(Yn, IR)
VY závisí na IR ( přímo ) – pokud roste IR, klesá spek. MD a tedy i celková poptávka po penězích. Protože uvažujeme konstantní důchod, musí se tedy s růstem IR a poklesem Md klesat i k. To znamená růst důchodové rychlosti peněz ( 1 / k ).
