VEŘEJNÉ VÝDAJE – OBJEM A STRUKTURA, TENDENCE K RŮSTU
4. VEŘEJNÉ VÝDAJE – OBJEM A STRUKTURA, TENDENCE K RŮSTU.
4.1. Veřejné výdaje
veř. výdaje – vládní výdaje ( nákup statků a služeb či jejich přímá produkce ) + transferové platby ( redistribuce, jednostranné toky prostředků ).
Y = C + I + G + NX
výše není libovolná – vládní rozpočtové omezení související s daňovou únosností ( Lafferova křivka )
dlouhodobá tendence růstu veř. výdajů s růstem důchodu na hlavu ( Wagnerův zákon )
otázky:
• určení objemu VF
• určení struktury VF
• efektivnost VF
4.2. Výše veř. výdajů
• 30-40% – Jap., USA, Austrálie, Švýcarsko
• 40-60% – EU
• průměr OECD 45%
• ČR cca 55%, tj. téměř 600mld Kč
4.3. Klasifikace výdajů pomocí metodiky MMF:
funkční klasifikace – členění podle odvětví, kam prostředky plynou
ekonomická klasifikace – členění podle aktivit vlády financovaných veř. výdaji ( výdaje na nákup, kap. transfery, úrokové platby aj. )
4.3.1. Tendence vývoje veř. výdajů:
• pokles vládních investic a vládní spotřeby
• zvyšování podílu transferů domácnostem a splácení úroků z veř. dluhu
