Dokumentární akreditiv
Dokumentární akreditiv
– nejrozšířenější a nejbezpečnější forma platebního styku vůbec
– velké zeměpisné vzdálenosti při vysoké míře zabezpečení
– 1929 – Jednotná pravidla pro dokumentární akreditiv
– písemný příkaz nebo závazek banky, že zaplatí určenou částku nebo akceptuje směnku budou-li splněny stanovené podmínky
– banka vykonává celou řadu plnění:
zaplatí částku při předložení dokladů
akceptuje směnku od beneficienta
odkoupí směnku a tím provede úhradu
– otevřením dokumentárního akreditivu se banka zavazuje na základě příkazce, že poskytne určité plnění třetí osobě, když budou do určité doby splněny podmínky uvedené v akreditivu
– příkazce se musí postarat o krytí akreditivu v bance, která ho otevře (banka dovozce)
– základní náležitosti:
– identifikace příkazce, identifikace beneficienta, instrukce o způsobu otevření, druh akreditivu, částka na jakou může být akreditiv otevřen, doba a místo splatnosti, vymezené doklady, které je nutné předložit, aby se platba mohla provést (způsob dopravy, pojištění), instrukce bance jak má nakládat s doklady, vymezení způsobu úhrady