2.4.2. Daně spotřební
Spotřební daně byly do naší daňové soustavy zavedeny s účinností od 1. ledna 1993 při realizaci daňové reformy. Daně spotřební zařazujeme, stejně jako DPH, do skupiny daní nepřímých, neboť se předpokládá, že výrobce, který je jejich plátcem, je přesune ve formě zvýšení ceny na spotřebitele.
Předmětem spotřebních daní v České republice jsou uhlovodíková paliva a maziva, líh, pivo, víno a tabákové výrobky. Tyto komodity jsou předmětem daně vždy, pokud jsou v tuzemsku vyrobeny nebo do tuzemska dovezeny.
V rámci selektivních spotřebních daní lze uplatnit některá osvobození. Jedná se např. o produkty určené pro výzkumné účely, paliva, maziva sloužící pro mezinárodní leteckou a lodní dopravu, líh v potravinářských výrobcích, pokud nepřekročí určitou koncentraci.
Plátcem daně jsou fyzické a právnické osoby, které produkty vyrábějí, prodávají nebo dovážejí. Daňová povinnost vzniká (u tuzemské výroby) vyskladněním. U dovozu je spotřební daň vybírána na základě písemného celního prohlášení. Jejím plátcem je dovozce.
U spotřebních daní je sazba stanovena absolutně pevnou částkou na jednotku množství. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropského společenství nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území.
