ÚSPORY
ÚSPORY
Podniky: nerozdělený zisk (v podstatě nezávisí na úrokové míře – opomineme)
Stát: rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu (přebytek státního rozpočtu nezávisí na úrok.míře)
Výrazný přebytek státního rozpočtu (teoreticky, by mohl posunout úsporovou funkci nahoru) (stát hodně uspořil, zvýší se tedy celkové úspory v ekonomice).
INVESTICE
MPK – mezní produktivita kapitálu – měří výnosnost investice
MPK = přírůstek produkce vyvolaný investicí / kapitálová investice
Př: 1 2 3 4
MPK 20% 15% 10% 5%
(u první kap. inv. je MPK vysoký, postupně klesá s rostoucím množstvím investic)
(s rostoucí úrokovou mírou rostou náklady na investici (jmenovatel MPK)MPK tedy klesá
MPK IR
Interpretace: je málo investic, které mají vysoké zhodnocení a mnoho investic, které mají nízké zhodnocení. S růstem úrokové míry (nákladů na inv.) klesá objem investic.
I = f (IRR) (čím větší IRR, tím menší I)
I = f (IR – pe) *(např. zvýšení pe (oček.míry inflace) povede ke snížení IRR a k růstu I)
pohyb po křivce:
zvýšení IR snížení I
posuny křivky investic:
a) růst MPK růst I (růst výnosů z investic je motivací k růstu investování);
b) růst pe růst I (očekáv. růst inflace (nemá cenu spořit (kvůli znehodnocení)); výhodná situace pro dlužníky – budou si půjčovat více (úvěry od bank) a splácet budou ve znehodnocených penězích. (tím pádem klesají náklady na investice) ,viz* výše.
celkové zhodnocení: posuny křivek investic vedou vždy k tomu, aby výnosnost (MPK)-viz a ;popř. reálné náklady (IRR) byla stejná jako před změnou. Jde o obnovení optimálního stavu, optimální výše investic za daných podmínek.
ad a) díky růstu MPK se zvýšily výnosy z každé jednotlivé investice, je třeba investovat více …. to vede ke zvyšování mezních nákladů na investici (MFCK – viz mikroekonomie), až to dojde k situaci kdy MPK=MFC (tj. na rovnovážnou úroveň úrokové míry); tj. klasická interpretace: úroková míra se tvoří na trhu kapitálu. (X monetaristická teor. – úrok míra se tvoří na trhu peněz).