Měnové agregáty
1.2. Měnové agregáty
Představují souhrn peněžních prostředků s jistým stupněm likvidity.
Měnové agregáty mají význam pro regulaci množství peněz v oběhu ( měn. politiku )
V různých ekonomikách se jejich vymezení liší a je možno je upravovat
Obecně rozlišujeme následující měnové agregáty:
• M0 = hotovostní oběživo + celkové rezervy bank ( PMR + DR + hotovostní rezervy v pokladnách bank ).
Tzv. Měnová báze – je to sporné, zda jde o měnový agregát. Jinak pro svou snadnou kontrolovatelnost nazývány jako mocné peníze neboli high-powered money.
• M1 = hotovostní oběživo v držbě nebankovních subjektů + vklady na běžných účtech v bankách ( v domácí měně ),
kde hotovostní oběživo je hotovost v držbě nebank. subjektů. Často se označuje jako Peněžní zásoba
– popř. narrow money ( někdy se zahrnují i cest. šeky např. v USA )
– nejvyužívanější zprostředkující kritérium střednědobé měn. politiky v 70 a 80tých letech.
Tj. součástí M1 není celá M0 tj. celá měnová báze!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
• M2 = M1 + úsporné vklady v bankách + term. vklady v bankách (v dom. měně)
• M3 = M2 + euroměnové vklady u domácích bank
Euroměnové vklady mají omezenou likviditu, neboť pro jejich použití v domácí ekonomice je třeba je směnit za domácí měnu
• M4 = M3 + vklady u nebank. institucí v dom. měně + krátkodobé CP v dom. měně
– sledován např. v GB – tzv. broad money
• M5 = L ( likvidní aktiva ) = M4 + ostatní CP v dom. měně
Peněží zásobou se obecně rozumí agregát M1
