Důsledky deficitu

13.3. Důsledky deficitu
rozpočtové – v krátkém období pozitivní ( změkčení rozp. omezení ). dlouhodobě však negativní ( nutnost zdrojů krytí, což vede k rostoucí úrokové zátěži nebo při peněžním krytí k inflaci )
fiskální – náhled na hodnocení se liší podle ekon. školy
• keynesiánci – využívání přechodných deficitů
• neoklasici – kritika trvalých deficitů, nedynamiky vývoje schodku a nízké míry národních úspor
• Barro-Ricardo hypotéza – popírá MAE důsledky deficitu
13.4. Možnosti financování deficitu:
-(T-Cg-Ig) = Bgp+Bcb+Bgf
kde T – celkové daň. příjmy, Cg – vládní spotřební výdaje, Ig – vládní investiční výdaje, Bgp – prodej vlád. obligací soukromníkům, , Bcb – půjčka od centrální banky, , Bgf – prodej vlád.obligací do zahraničí
13.4.1. Způsoby financování
To co více utratí stát, o to se musí snížit reálná spotřeba soukromého sektoru nebo zdroje dovézt.
• Z daní
• Z přebytků minulých let
• Prodejem státních nefinančních aktiv ( z privatizace )
• dluhové financování ( domácí nebo zahraniční úvěr )- jednotlivci i firmy nakupují vládní cenné papíry
• domácí úvěr – schopnost domácí úvěrové absorbce je omezenana rozdílem Sp-Ip, tj. úspory a investice soukromého sektoru. A deficitem platební bilance M-X.
– (T-Cg-Ig) = (Sp-Ip) + (IM-EX)
• zahraniční úvěr – nárůst zahr. veř. dluhu spojený s růstem pasivního salda běžného účtu platební bilance
• emisní financování Bcb ( monetizace deficitu )- centrální banka poskytne buď přímý úvěr nebo odkoupí vládní CP, vzhledem k neg. monet. důsledkům je tato možnost v mnoha zemích včetně ČR legislativně omezena
monetizace dluhu – nepřímé krytí dluhu pomocí nákupu vládních CP centrální bankou na sekundárním trhu. Důsledkem je zvýšení monet. báze, což vede multiplikovaně k pohybu cenové hladiny a úrok. měr