Další DOPADY

Další DOPADY
2) Klesá konkurenceschopnost našeho zboží v zahraničí.
3) Vznik dodatečných nákladů (změna ceníků).
4) Chybná alokace investic (kapitálu, finančních zdrojů) – je li inflace vyšší než jsme čekali, je riziko, že přijmeme investiční projekt, který se později ukáže jako ztrátový. Pokud existuje strach z inflace – investoři omezují své investice na minimum.
5) změna relativních cen (vzájemných cenových poměrů) – vede k chybným a neefektivním rozhodnutím a alokaci (zamlžují se cenové signály dávané trhem).
6) Rostou rizikové prémie (rostou ceny cenných papírů – obava z budoucího vývoje – požadují vyšší rizikovou prémii)
7) Zvyšování transakčních nákladů na získání reálných aktiv (všichni chtějí nemovitosti, zlato, roste tudíž jejich cena…)  chybná ekonomická rozhodnutí

Z těchto důvodů monetaristé hlásají: „Fight the Inflation!“
Keynesiánci – jsou ochotni akceptovat tzv. poloinflaci – pokud je procentní přírůstek Y > procentní přírůstek P (v situaci, kdy je ekonomika v recesi a křivka AS je téměr vodorovná, lze za cenu poměrně malého zvýšení cenové hladiny dosáhnout velkého zvýšení Y a zaměstnanosti – a to se vyplatí ). Tato politika předpokládá, že je možné zvyšovat AD až do úrovně dlouhodobé rovnováhy. (pomocí růstu vládních výdajů (G), popř. růstu peněžní zásoby (M)).
Monetaristé nesouhlasí, že by to mohlo ekonomice pomoci – protože inflace vede k chybné alokaci..