29.Význam a podstata bankovní regulace
rámcové požadavky obezřetné realizace bankovních obchodů banka jako podnikatel si půjčuje peníze od veřejnosti nebo jiných bank a půjčuje je dále, případně investuje do CP. s cizími zdroji chce dosáhnout maximální, přiměřený nebo cílený zisk, protože chce odměnit své akcionáře dividendami, zde proti sobě stojí snaha na jedené straně dosáhnout zisku a na straně druhé podnikat bez rizika či s rizikem minimálním, krytým příslušnými rezervami. při nekrytém nadměrném riziku banka zkrachuje, nebude moci vyplatit vklady u ní uložené. a to už je věc veřejná. proto v zájmu důvěry veřejnosti v banky stanoví centrální banka pravidla ekonomického chování banka dohlíží na jejich dodržování. od svého vzniku jsou banky doprovázeny krizemi. vždy bylo riziko, že dlužník peníze nevrátí nebo se stane platebně neschopným. banku ohrožují různá rizika při aktivitách s CP, deriváty, úvěry, elektronické bankovnictví atd. každá krize má stále větší dopad. každá krize je pro bankéře a guvernéry centrální bank a ministry financí podnětem k hledání příčin selhání a ke zdokonalení regulace, měření rizik a adekvátního pokrytí pohledávek kapitálem a rezervami. kvalita bankovnictví je důležitá pro hospodářství bank – světový průměr úspor dosahuje cca 23% HDP. přeměna úspor v investice je hlavním úkolem finančního trhu a všech jeho účastníků, finančních zprostředkovatelů. Ü zdravé, dobře fungující bankovnictví je nezbytný základ ekonomického rozkvětu. bankovnictví je svou podstatou rizikovým odvětvím. (každý úvěr se může stát rizikovým. bankovní obchody je třeba provádět obezřetně, na vysoké profesionální úrovni. k tomu je nezbytném mít určité standardy, jak posupovat obchodně, profesionálně, eticky. veřejná služba bank vyžaduje, aby také pravidla chování bank byla pro celý bankovní sektor jednotná a plně závazná. argumenty pro a proti bankovní regulaci + je třeba zajistit nerušený a nezbytný platební styk; + banky pracují se svěřenými (cizími) prostředky; + z převážně KD prostředků se poskytují převážné úvěry delší než 1 rok; + občan nemůže podrobně znát vnitřní ekonomiku banky, u které si ukládá své peníze; + centrální banka pomocí regulace vidí hlouběji do jednání bank z hlediska bezpečnosti celého bankovního sektoru a návazně i z hlediska stability měny; + nákladnost regulace je třeba porovnat s krachy bank; tržní prostředí by mohlo zajistit plynulost platebního styku; soutěživost by vedla ke snižování nákladů, regulace navádí k jejímu obcházení; nicméně regulace existuje, protože je třeba: – zajistit bezpečnost a solidnost FI tak, aby nebyly zdrojem neustálého rizika, neohrožovaly platební systém a nezatěžovaly daňové poplatníky ztrátami, které musí hradit stát; – prosazovat výkonné a efektivní bankovnictví, které financuje ekonomický růst, spravedlivě umísťuje úvěr a bankovními službami uspokojuje potřeby klientů a společnosti; příčiny a konkrétní projevy bankovních krizí a státních finančních krizí příčiny bankovních krizí: · makroekonomická nestabilita, výkyvy: cenové, úrokové, kurzové, s dopadem na oceňování bankovních aktiv, na růst špatných úvěrů, oceňování nemovistostí; · přeceňování dynamických faktorů růstu na úkor reálného ocenění rizik a s tím spojená úvěrová expanze; · nedostatečné bankovní řízení aktiv a pasiv, měření a jištění různých druhů rizik; · propojení bankovního sektoru přímo či nepřímo s hospodářskými odvětvími, což vede k oslabení obezřetného posuzování úvěrových obchodů; · nedostatečná autorita bankovního dohledu a jeho vlivného tlaku na zkvalitňování řízení bank; · nedostatečná tržní disciplína spojená s kvalitou právního řádu a jeho vynucováním; · špatně nastavené kontrolní mechanizmy a monitorování; příčiny státní finanční krize: nekritické příznívé hodnocení ekonomiky, zesílený příliv zahraničního kapitálu, deficit BÚ platební bilance, výrazné zvýšení devizových rezerv, rostoucí tlaky na revalvaci měny, expanze peněžní báze, bagatelizování ekonomických problémů, slabost bankovního sektoru, politické otřesy. projevy bankovní krize: krach malé banky Herstatt (Něm., 1974) způsobil svým obchodním partnerům ztrátu USD 620 mil. problém je ale v tom, že nesplnění platební povinnosti u jednotky se lavinovitě šíří. v 80-tých létech zkrachovala v USA b. Savings & Loans. poskytovala DD úvěry proti KD depozitům. celkové náklady na záchranu banky činily cca USD 80 mld. v r. 95 zkrachovala nejstarší britská banka – Barings bank. ztráta (vyvolaná spekulativními obchody Nicka Leesona) ve výši USD 1,4 mld. ohrozila platby ve výši USD 39 mld. od r. 90 má velké ztráty Crédit Lyonnais (Fr.). ta spekulovala s cenami nemovitostí. investice do záchrany můžou dosáhnout až USD 30 mld. projevy státní finanční krize: rychlý odliv zahraničního kapitálu, prudký pokles devizových rezerv, znehodnocení domácí měny vůči dolaru
