Způsoby zakládání:
1) přeměna existující soukromé obchodní banky – Švédsko, nejstarší, 1656, problémy 1664 – konec směnitelnosti bankovek
za měď; reorganizace – znárodnění, změna názvu, i po té jako obchodní banka, nezávislá na vládě
1697 – pověření krále na CB; úkoly: úvěrovat stát, regulace množství emise peněz;
1824 – emise pouze CB + dalších 9 autoriz. B, 1852 – CB jediným emitentem
2) přidělením práva na emisi – Itálie, emitovat mohli všichni, 1874 zák. – pouze 6 OB; 1893 – zlikvidována nejproblémovější
B (konkurence), 3 B se sloučily (Banka di Italia), právo emise, 1926 – emise pouze Banka di Italia, stává se CB
3) založení CB jako nové instituce – Bank of England; válka s Francií, 1797 – Paříž, finanční operace pro vládu, 1800 Napoleon
založil vlastní CB, později spojena s tou první
systémy: 1) CB není; Lucembursko, fce od 1984 Lucemburský měnový institut + Belgická CB, od 1921 emise Belgických
i Lucemburských franků, 1998 – CB
2) měnová rada místo CB, plní stejné funkce (Hongkong, Bahrajn)
3) dolarizace – platidlem je cizí měna, např. Portoriko (dolar)
4) CB v měnové unii (EU)
5) více CB (USA)
