Banky se úrokové riziko snaží omezovat dvěma způsoby:
1. různými technikami úročení
a) pevné
– je sjednána fixní úroková sazba po celou dobu trvání úvěrového obchodu
– po celou dobu je podstatně poměrně velké úrokové riziko pro klienta i pro banku, hlavně v případě, že se jedná o vysokou částku a na dlouhou dobu
b) pohyblivé (proměnlivé)
– je běžně používané k omezení úrokového rizika
– probíhá formou úrokové doložky (klauzule), která se přikládá ke smlouvě o úvěr
– v ní se obě strany dohodnou, že pokud úrok na peněžním a kapitálovém trhu vzroste nebo klesne, že pak se změní úroková sazba automatická i u úvěru
Zpravidla je způsob změn definován těmito formami:
• úroková sazba je vázána na diskontní sazbu CB
• úroková sazba je vázána na referenční úrokovou sazbu na mezibankovním trhu (u nás PRIBOR – tato forma je u nás nejčastější, kdy se v podstatě vezme PRIBOR a klausule + – 2)
• klausule je vázána na základní úrokovou sazbu dané banky
