3.) Důsledky veřejného dluhu

1.) rozpočtové: negativní – vedou zprostředkovaně k omezení výdajů
růst veřejného dluhu – růst úrokové míry – pokles výdajů
dluhová služba se stává vynucenou prioritou
2.) fiskální: dluh a jeho relativní váha se nemění (např. Portugalsko)
dlouhodobý a skrytý jev
omezuje se prostor pro fiskální rozhodování vlády

Veřejný dluh vytlačuje držbu kapitálu:
 toto se nedá hodnotit ani pozitivně ani negativně
 závisí to na tom, kdo tento kapitál drží
 dochází k tomu proto, že státní cenné papíry jsou jistota a lidé je proto upřednostňují

2 způsoby řešení dluhu:
1.) pasivní cesta:
 vláda může pozitivně ovlivnit některé faktory
 bylo by to nejúčinnější, ale málokdy se to podaří
a) ovlivnit tempo ekonomického růstu
b) inflace – mohla by vést ke snížení relativní váhy veřejného dluhu – dochází ale ke konfliktu se zájmy centrální banky
c) dar ze zahraničí
2.) aktivní cesta:
 musí existovat shoda všech ekonomů, že dluh je priorita
 veškeré úspory vlády jdou na dluh
 předpokládá to vysokou kázeň, proto je tato politika nepopulární a většinou neschůdná
a) splácet dluh a úroky z přebytků běžného rozpočtu
b) výnosy z mimořádných dávek – jednorázový příjem státního rozpočtu
c) monetizace dluhu
d) administrativní řešení – vláda se rozhodne, že tento dluh bude ignorovat
e) státní dluhopisy – stálé nahrazování dluhu státními dluhopisy – nabalování dluhu

3 základní koncepce:
1.) Keynesiánský přístup
2.) Duckanan – tvrdí, že financování dluhu ze státních dluhopisů způsobuje přenos dluhu na budoucí generace – nekorektní
– definuje tzv. náklady obětované příležitosti:
a) subjektivní – náklady, které souvisí s rozhodnutím současné vlády
b) objektivní – vzniknou těm, kteří musí platit daně za tuto zadluženost
3.) Barro – souvisí s Ricardiánskou ekvivalencí

Je velmi důležité, co zahrneme do dluhové služby:
1.) u nás:
 dluhová služba zahrnuje jistinu i úroky
2.) metodika mezinárodního měnového fondu:
 z běžných výdajů se kryjí pouze úroky
 jistina je kryta z rozpočtových přebytků nebo z emisí státních dluhopisů

Pokud vstoupíme do Evropské Unie – musíme se přizpůsobit!!

2 programy na řešení dluhových situací:
1.) americký: – krácení výdajů (Clinton) – redukce úředníků, zmražení platů úředníků, úspory na kosmických a
výzkumných programech
– daňová opatření
2.) německý: – krácení výdajů – redukce viz Amerika
– vytváření nových pracovních míst, aby docházelo i nadále k ekonomickému růstu

Snížení efektivnosti zdanění:
 v důsledku zvýšení úroků na finančním dluhu
 tento dluh se platí z přebytků běžných rozpočtů – krácení výdajů
 daně mají tím pádem při stejné výši menší efekt na státní výdaje

4.) Situace v ČR: (informativně)

 k 1. 1. 1993 dluh vlády ČR – 164 mld. Kč
 z toho:
a) vnitřní dluh – 91,2 mld. Kč
b) vnější dluh 73 mld Kč (22 mld. Kč dluh přejatý z rozpočtu ČSFR, 51 mld. Kč vlastní dluh)

Záměry vlády:
1.) převést dluh do dluhopisů – sekuritizace dluhu
2.) stabilizovat dluh na určité úrovni
3.) internalizovat (převést) zahraniční dluh na dluh domácí

Podíl státního dluhu na HDP v ČR:
 koncem roku 1997 – 10,9%
 začátkem roku 1998 – 9,4%