Definice deficitu

Definice deficitu:
1) státní rozpočet vč. st. fin. aktiv + národní fond
2) 1 + centrální mimorozp. akt + soc.zab = konsolidov. ústř. vláda
3) 1 + místní rozpočty = konsolidované veř. rozpočty
4) konsolidovaná všeobecná vláda (nejširší pojem)

Deficit = toková veličina
Dluh = stavová veličina

Dluh ústřední vlády (červen) = 452,3 MLD; Financován 439,7 MLD cen.papíry, 12,6 MLD přímý úvěr. Nepříznivý trend v posledních letech – sekuritizace dluhu.
Hrubý veřejný konsolidovaný dluh (bez ČKA): 1993 (18,8 %), 1997 (12,9 %), dnes více.

Pokladniční poukázky (krátkodobé) – mají řešit cyklický nesoulad – splatnost 13, 26, 52 týdnů, bondy (nad 1 rok) – např. povodňové dluhopisy – určeny širší veřejnosti, jinak určeno přímým účastníkům aukce. Jsou minimální limity – pro domácn. příliš vysoké – nemohou držet st. c.p. Nízké úrokové sazby – dnes není stimulace pro ukládání v bankách. V 1. pol. 90. let ČNB emitovala vlastní pokladniční poukázky – kvůli nedostatku CP na trhu. Benchmark – tvoří spodní hranici úr. měr na trhu – bezriziková úr. míra.

Skladba dluhu (dle věřitelů): červen 03 – 452,3 MLD
1) vnitřní dluh 438,1 (pokl. pouk 172, bondy 266) – „angl. T-bills, T-bonds.
2) vnější dluh 14,2 mld – směnky pro úhradu členství (banka pro rozvoj v Londýně, na pl. bil., půjčky od Evropské centrální banky)

Dlužíme sami sobě. Je to zátěž pro ekonomiku?
keynesián. – zvýšení úrok. plateb >> je to zátěž >> problémy s platební bilancí
ricardián. – nemá vliv na rozhodování (celk. úspory se nemění) >> pokles vládních je kompenzován růstem soukromých. Racionální subjekty si uvědomí, že v budoucnu budou muset být zvýšeny příjmy.
Internalizace dluhu – dluh je stále většinou v českých rukou, – to platilo dokud nebyly prodány největší české banky.
Dluh – dle věřitelů v %:
nefinanč. korporace 1,37 %
finanční korporace 88,75 % – z toho měnové fin. inst. (kontrol. cizinci 46,07 %); 9,6% pojišť, fondy vlastněné cizinci.
domácnosti 0,06 %
zbytek světa 8,8 %
Ale pozor, „kapitál je plachá laňka.“ Jakmile nebude důvěra ve schopnost vlády splácet, už jí nikdo nepůjčí, nebo jen velmi draze.
V poslední době se vláda snaží o vydávání dluhopisů s dlouhou dobou splatnosti – rolování dluhu. Musí být vydávány dluhopisy, aby mohly být splaceny předešlé dluhopisy.
Vliv úrokové sazby v ekonomice a výše růstu HDP na velikost dluhu: když je větší růst HDP, tak je teoreticky možné splácení navždy.
Pozor na inflaci – inflační cílení – jedno z maastrichtských kritérií.