30. Vztahy součinnosti bankovního dohledu a vnějšího auditora

Úloha vedení banky, bankovního dohledu a auditorů banky z pohledu obezřetného vedení bankovních činností – externí (vnější) udit hraje významnou roli při regulaci podnikání bank. Zatímco dohlídky na místě se uskutečňují zpravidla 1x za 2 roky, externí auditor zkoumá činnost banky při každém ověřování pravdivosti výkazů. Tedy pokaždé, když se sestavuje účetní závěrka, resp. auditorem ověřená mimořádná účetní závěrky. Vypracování a předkládání zprávy o ověření systému ČNB tak usnadňuje výkon obezřetného dohledu nad bankami. – (Bankovní regulace a dohled, s.158) Cíle zkoumání bankovního dohledu a vnějšího auditu – jak externí auditor, tak i bankovní dohled zkoumají účetní závěrku banky, účetní systém a vnitřní řídící kontrolní systém. Hledisko zkoumání je však poněkud odlišné. Zatímco auditorovi jde především o ověření správnosti a souladu vykazování údajů s realitou, bankovní dohled hodnotí stabilitu banky, ochranu zájmů vkladatelů a posuzuje obezřetnost řízení bankovních činností. Musí brát v úvahu také různé další skutečnosti, jako např. subjektivnost některých údajů, které se promítají do účetní závěrky, události následující po sestavení účetní závěrky, odlišný záměr auditora a dohledu při posuzování vnitřního kontrolního systému. Proto mají banky povinnost předkládat auditorské zprávy dohledu. – (Bankovní regulace a dohled, s.158) Oblasti spolupráce bankovního dohledu a auditu – auditorské zprávy poskytují např. informaci o věrohodnosti účetní závěrky. Také auditor při provádění auditu přihlíží k opatřením a úředním sdělením ČNB a může využít konzultací s bankovním dohledem. Pokud zjistí auditor významné nedostatky v činnosti banky nebo rizika, o nichž se domnívá, že nejsou bankovnímu dohledu známy, měl by dohled informovat o těchto skutečnostech. Může se jednat např. o fakta, které mohou ohrozit existenci banky, nesprávnosti, ze kterých by mohla bance vzniknout škoda značného rozsahu, nebo pokud auditor zamýšlí odstoupit v průběhu auditu, má na důležitý aspekt účetní závěrky názor, který je neslučitelný s názorem vedení banky a nechce proto vydat výrok bez výhrad, nebo se domnívá, že by určitá skutečnost měla být dohledu známa, avšak vedení banky i přes žádost auditora takové oznámení neučinilo. – (Bankovní regulace a dohled, s.158) Zveřejňování údajů o výsledcích činnosti banky – obsah přílohy opatření obsahující přehled informací ukládaných bankám k uveřejnění je členěn do šesti částí: – informace o bance – informace o činnostech banky – informace o vztazích s bankou ovládanými osobami, v nichž je banka většinovým společníkem – informace o vztazích s bankou ovládanými osobami, která je v bance většinovým společníkem – informace o vztazích se členy dozorčí rady, představenstva a s dalšími vedoucími zaměstnanci banky – informace o hospodaření banky a o řízení rizik: – obsahuje požadavky na uveřejňování rozvahy a výkazu zisků a ztrát, a to ve stejné struktuře, jakou banky používají v účetních závěrkách. Tím dojde ke sjednocení formy finančních výkazů uveřejňovaných v průběhu účetního období i po jeho skončení a zvýšení jejich srozumitelnosti, neboť uživatelé mohou pro pochopení obsahu jednotlivých položek výkazů využít informace uveřejňované bankami v přílohách účetních závěrek. Do této části jsou zapracovány také požadavky na uveřejňování informací o řízení rizik. – (Bankovní regulace a dohled, s.111)